• Antioxidant

    Antioxidant je látka, jejíž molekuly omezují aktivitu kyslíkových radikálů – snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů.
    Odborníci se shodují na tom, že účinnost přirozených antioxidantů přijímaných přirozeně (např. v čaji a ovoci,...) je vyšší než u stejné dávky podané v čisté podobě jakožto potravinový doplněk (např. vitaminová tableta). Navíc poslední výzkumy ukazují, že minimálně u některých antioxidantů dochází při dlouhodobém užívání v čistém stavu k tzv. zvratu antioxidantu, kdy se jeho antioxidační účinek změní v prooxidační (tj. vysoce nežádoucí). Tato vlastnost, jejíž mechanismus je dosud nepochopen, byla pozorována u β-karotenů (provitamin A), vitamínu E, vitamínu C a flavonoidů. U antioxidantů přijímaných přirozenou cestou žádný zvrat zaznamenán nebyl.
     
  • Aronie (černý jeřáb)

    Temnoplodec neboli aronie, také zvaná černý jeřáb, zahrnuje tři druhy opadavých keřů z čeledě růžovité. Je vzdáleně příbuzná hrušni a jeřábům. Jejich jedlé černé plody jsou ceněny pro vysoký obsah vitamínů a tříslovin.
     
    Aronie jako bohatý zdroj antioxidantů může být prospěšný k prevenci snížení rizika onemocnění způsobeného oxidačním stresem. Mezi případy, kde se podle hodnocení předběžných výsledků ukazují výhody antokyanů v aroniích je například kolorektální karcinom (Lala et al. 2006) a kardiovaskulární choroby (Bell & Gochenaur 2006) , chronické záněty (Han et al. 2005), žaludeční poruchy (peptický vřed) (Valcheva-Kuzmanova et al. 2005), zánět oka (uveitis) (Ohgami et al. 2005) a jaterní selhání ( Valcheva-Kuzmanova et al. 2004). Při měřením antioxidační síly, kapacity absorpce kyslíkových radikálů, vykazuje aronie jednou z nejvyšších dosud zaznamenaných hodnot.
     
  • Červená řepa

    Její původ je ve Středomoří a v atlantském prostředí. Je známá a oblíbená jak v Evropě, tak v Severní Americe a mnoha asijských zemích. První záznamy o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie. Byla známá i ve starém Říme, kde ji tehdy bohatě využívali, jednak jako jídlo, ale zejména jako lék. Díky antice se rozšířila i do celé Evropy.

     

    Léčivé účinky

    Obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Při ateroskleróze se doporučuje léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50-100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku. Výrazným způsobem ovlivňuje stav kardiovaskulárního systému. Zlepšuje činnost srdce, zabraňuje ateroskleróze (kornatění tepen), zpevňuje stěny kapilár, rozšiřuje věnčité tepny a podporuje tvorbu červených krvinek.
     
  • Marakuja

    Mučenka jedlá čili marakuja (Passiflora edulis) je popínavý teplomilný druh mučenky. Plod je kulatá až oválná bobule, ve zralém stavu podle odrůdy žlutá či tmavě fialová. Vnitřek plodu je šťavnatý a obsahuje mnoho semínek. Marakuja se pěstuje k výrobě džusu, často bývá míchána s džusy z jiných druhů ovoce pro zdůraznění chutě, ale může se také jíst čerstvá.
     
  • NO booster

    Oxid dusnatý (NO) je jedním z pěti oxidů dusíku. Je to za normální teploty bezbarvý, paramagnetický plyn, pro člověka jedovatý a za přítomnosti vlhkosti leptající. Zajímavostí je, že má poměrně významnou biologickou roli v organismu.

    Biologický význam

    Role v organismu

    Oxid dusnatý má mnoho rolí v těle organizmů včetně člověka. Konkrétně způsobuje účinkem na hladké svalstvo cévy tzv. vazodilataci (rozšíření cév), dále erekci penisu a také uvolnění svalstva v trávicí soustavě, což hraje roli ve schopnosti střev posunovat potravu dále. Mimo to dochází k tvorbě oxidu dusnatého i v samotné centrální nervové soustavě, kde má zřejmě jistou roli v učení a vzniku paměti; každopádně zde má NO funkci neurotransmiteru. Mimoto byl oxid dusnatý identifikován i v dalších tkáních, jako je srdeční i kosterní svalovina.

    Oxid dusnatý se v těle vyrábí prostřednictvím syntáz oxidu dusnatého čili NO syntáz (NOS).

    Využití výzkumu Oxidu dusnatého

    Oxid dusnatý je poměrně neznámý mimo lékařské výzkumné laboratoře. Oxid dusnatý je velmi reaktivní plyn, který je přirozeně produkován v lidském těle. Oxid dusnatý je nejdůležitější signální molekula v těle. To má vliv na řadu fyziologických funkcí, včetně krevního oběhu, zánětu, učení a paměti, trávení, erekci, a uvolňování kyslíku v tkáních z červených krvinek. To hraje významnou roli v mnoha důležitých chemických reakcí. Většina lidí má nedostatek přirozené produkci oxidu dusnatého potřebné k udržení optimálního zdraví. Vzhledem k dnešnímu uspěchanému životnímu stylu a faktorům, jako je nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky, půdní minerální vyčerpání, cigaretový kouř a další škodliviny, má u každého člověka zásadní význam potřeby vyšší hladiny oxidu dusnatého.

    Jaké jsou přínosy oxidu dusnatého?

    Oxid dusnatý pomáhá vyživovat, obnovovat a chránit téměř každou buňku lidského těla. Příznivě pak působí zejména při léčbě různých poranění a v boji proti bolesti, zánětům, zažívacím problémům, nespavosti či diabetu. Rovněž byla prokázána jeho přímá souvislost se zvýšením energie, zlepšením sexuálních funkcí a dokonce i s redukcí tělesné hmotnosti. To vše díky tomu, že se jedná o tak zvanou „signalizační molekulu“, jež vyvolává procesy zahrnující celou řadu fyziologických funkcí. Snad nejdůležitější funkcí oxidu dusnatého je ale to, že uvolňuje hladké svalstvo ve stěnách tepen, čímž umožňuje, aby krev lépe proudila k životně důležitým orgánům. Díky tomu se pak více kyslíku, živin, vitamínů a dalších činitelů dostává ke klíčovým bodům v těle.

    Stroj: wikipedia.org

  • Oleje za studena lisované jejich vliv na zdraví a krásu

  • omega-3 mastných kyselin

    Omega-3 nenasycené mastné kyseliny (označované také PUFA omega-3) je skupina nenasycených mastných kyselin, jejichž společným rysem je dvojná vazba mezi uhlíky na třetím místě (počítáno od koncového methylu).

    Omega-3 mastné kyseliny, které si savci nemohou v těle syntetizovat, jsou důležité pro lidský metabolismus.
  • omega-6 mastné kyseliny

    omega-6 mastné kyseliny, které jsou nezbytným doplňkem stravy všech savců. Nedostatek omega-6 mastných kyselin způsobuje vysoušení a vypadávání vlasů a špatné hojení ran.

    Reference: https://cs.wikipedia.org

     
  • Slunečnice topinambur

    Dříve se pěstovala jak k jídlu, tak jako krmivo, zejména lesníky pro černou zvěř. V současné době se začíná její pěstování ve světě opět obnovovat, vzhledem k obsahu dietně příznivého polysacharidu inulinu. Kromě toho hlízy obsahují též vitamíny A, B1, B2, C a D.
    Topinambury jsou velmi vhodné pro diabetiky, protože neobsahují škrob, kterého je mnoho v bramborách, ale diabeticky vhodný inulín, dále železo, křemík, draslík a vitamín C.